Závlahy vinic


Vinice

Citlivost révy vinné na nedostatek vláhy je v jednotlivých fázích vývoje během vegetačního období rozdílná. Rozhodující je dostatek vláhy v období od počátku nárůstu bobulí až do počátku jejich zaměkávání. Jedná se ve většině případů o měsíce červenec až polovina srpna. Od počátku zaměkávání bobulí již není zapotřebí vodou příliš plýtvat, vysoká vlhkost v půdě podporuje vegetativní růst, který má za následek omezení tvorby cukru a dalších aromatických látek.
Největší závlahové množství je nutno dodat v červenci a v srpnu, ve výjimečně suchých letech je nutno zavlažovat i v červnu. Potřeba většího závlahového množství na písčitějších půdách je vyvolána jejich vyšší propustností, kdy v některých případech přirozené srážky prosáknou mimo hlavní kořenovou zónu. V praxi to znamená, že v červenci je zapotřebí udržovat půdu vlhčí, zatímco v červnu a září může být i sušší, aniž by byl vyvolán vodní stres.

V současné době vzrůstá výměra vinic zavlažovaných kapkovou závlahou. Ačkoliv to na první pohled tak nevypadá, je nutno v tomto případě přijmout úplně jiný náhled na její funkci než při jiných druzích závlahy, poněvadž tato neslouží pouze k doplňování chybějícího množství srážek, nýbrž se stává nedílnou součástí agrotechniky zaměřené na pravidelné dosahování vysokých a kvalitních výnosů. Její specifičnost spočívá v tom, že dodává pravidelně malá množství vody a živin přímo do části kořenové zóny pěstovaných plodin. Hlavním předpokladem jejího úspěšného fungování je soustředit nejprve do navlaženého objemu rozhodující část vlásečnicových kořínků, přijímajících vodu. Pak máme možnost vytvářet rostlinám optimální zásobení vodou a živinami podle jejich momentální potřeby v závislosti na růstové fázi, velikosti násady plodů a dalších faktorech.
Vzhledem k nutnosti překonávat velká převýšení a zaručit dlouhodobou bezproblémovou funkci jsou pro závlahu vinic nejvhodnější vícesezónní kapkovací hadice s tlakovou kompenzací. Kapkovací hadice jsou mimořádně vhodné pro kopcovitý terén, díky vnitřní regulační membráně mají samočistící schopnost a jsou odolné proti běžně používaným agrochemikáliím a zředěným kyselinám. Vzdálenost kapkovačů a průtoky jsou navrhovány podle nároků jednotlivých odrůd, a přírodních podmínek na stanovišti - druh půdy, druh podloží, expozice a sklon svahu, spon výsadby, místní mikroklima a úhrn srážek, odrůda apod.

Zásady optimálního řízení kapkové závlahy jsou přibližně následující

zavlažujeme pravidelně bud' každý den, anebo každý druhý den. Tomuto požadavku lze vyhovět pouze za předpokladu vhodné automatizace.
Závlahovou dávku volíme tak, aby se půdní vlhkost pohybovala mezi polní vodní kapacitou a kritickou hodnotou. V období před zaměkáním bobulí se pohybujeme blíže k polní vodní kapacitě. Změnu velikosti závlahové dávky lze provádět bud' tak, že zkracujeme anebo prodlužujeme délku závlahy, popřípadě nějakou přidáme anebo naopak vypustíme. Nadměrná závlaha vede k přemokření a rychlému vyplavení živin, nedostatečná k rychlému poklesu půdní vlhkosti.
Délka závlahového období se při použití kapkové závlahy na rozdíl od doplňkové závlahy postřikem prodlužuje, nelze příliš spoléhat na přirozenou zásobu vláhy v půdě, které se v pravidelně navlažovaném objemu velmi brzy vyčerpá.
Nedílnou součástí kapkové závlahy je průběžná aplikace živin během vegetačního období. Skutečnost, že navlažený objem je poměrně malý, vede k tomu, že zásoba živin je poměrně brzy vyčerpána a pouhá dodávka vody nepřináší očekávaný efekt. Na druhé straně je možno dodávat živiny cíleně podle aktuálních potřeb révy. Tyto potřeby lze stanovit na základě listové analýzy.

Vybudování závlahy ve vinohradu je vždy poměrně nákladnou investicí. Má-li dojít k její co nejkratší návratnosti, je zapotřebí věnovat příslušné úsilí i jejímu optimálnímu provozování. Čím více objektivních údajů získaných nejrůznějšími přístroji má provozovatel k dispozici ke svému rozhodnutí, tím lépe se mu podaří vytvořit optimální podmínky pro dosažení pravidelných jakostních a vysokých sklizní. V současné době se lze na trhu setkat jak s přístroji na měření vlhkosti půdy, tak i jednotlivých živin a podle toho upravovat délku závlahy i množství a poměr jednotlivých živin u kapkové závlahy.